Knírač
Český název: Knírač malý
Originální název: Zwergschnauzer
Oficiální zkratka: KM
Pořadí popularity: 10. místo [6677.8b]
Číslo standardu FCI: 183
Skupina FCI: Skupina 2 - Pinčové a knírači, molossové a švýcarští salašničtí psi
Sekce FCI: Sekce 1 - Pinčové a knírači
Země původu: Německo
Použití: společenský a doprovodný pes
Celkový vzhled: Lebka je mohutná, protáhlá, bez silně vystupujícího týlního hrbolu. Hlava má odpovídat mohutnosti psa. Čelo je ploché, bez vrásek. Stop či žlabinka je zvýrazněna obočím. Čenich je dobře vyvinutý a trvale černý. Morda je zakončena tupým klínem. Pysky jsou černé, pevné a hladce přiléhající k čelistem. Silná horní a dolní čelist. Oči středně velké, oválné, dopředu směřující, tmavé, s živým výrazem. Klopené uši ve tvaru V, vysoko nasazené a stejnoměrně nesené.
Krk přechází harmonicky v kohoutek. Mohutně nasazený, štíhlý, elegantně nesený. Kůže na hrdle těsně přiléhá a je bez záhybů. Hřbet silný, krátký a pevný. Hrudník je přiměřeně široký, na průřezu oválný, sahající až po loket. Předhrudí je tvořeno výrazným výběžkem hrudní kosti. Slabiny ne příliš vtažené, s dolní partií hrudníku tvoří pěkně klenutou linii. Ocas je přirozeně ponechaný. Přední končetiny jsou při pohledu zepředu silné, rovné a nikoliv úzce postavené. Při pohledu ze strany rovné. Přednítlapky krátké a zaoblené, prsty navzájem pevně přiléhající a klenuté (kočičí tlapka), s krátkými, tmavými drápy a drsnými polštářky. Zadní končetiny jsou při pohledu ze strany jsou šikmo postavené, při pohledu zezadu rovnoběžné, nikoliv úzce postavené.Prsty jsou krátké, klenuté a těsně přiléhající; drápy krátké a černé. Povaha: Jeho povahové vlastnosti odpovídají povaze středního knírače a jsou vyjádřeny temperamentem a chováním malého psa. Chytrost, nebojácnost, vytrvalost a ostražitost dělají z malého knírače příjemného společenského psa i hlídače a doprovodného psa, kterého lze chovat bez problémů i v malém bytě.
Výška: U psů a fen mezi 30 a 35 cm.
Váha: U psů a fen asi 4,5 až 7 kg.
Osrstění: Srst má být hrubá, tvrdá a hustá. Skládá se z husté podsady a ne příliš krátkých, tvrdých a k tělu přiléhajících pesíků. Pesíky jsou hrubé, dostatečně dlouhé, aby bylo možné posoudit jejich strukturu, ani rozježené ani vlnité. Srst na končetinách má tendenci nebýt tak docela tvrdá. Na čele a uších je krátká. Jako typický znak tvoří na mordě nepříliš měkký vous a zježené obočí, které lehce stíní oči.
Barva srsti: Barva:
a) čistě černá s černou podsadou, b) pepř a sůl, c) černostříbřitá d) čistě bílá s bílou podsadou. Pro pepř a sůl je chovatelským cílem střední odstín s pravidelným, dobře pigmentovaným pepřením a šedou podsadou. Přípustné jsou barevné odstíny od tmavé ocelové šedi po stříbrnou šeď. Všechny barevné odstíny musí vykazovat výraz podtrhující tmavou masku, která má odpovídat a ladit s daným barevným rázem. Zřetelně světlé znaky na hlavě, předhrudí a končetinách jsou nežádoucí. Pro černostříbřitý ráz jsou chovatelským cílem černé pesíky s černou podsadou; bílé znaky nad očima, na lících, na na vousech, na hrdle, na předhrudí dva oddělené trojúhelníky, na nadprstí předních končetin, na tlapkách, na vnitřních stranách zadních končetin a na řiti. Čelo, týl a vnější strana uší mají být černé jako pesíky na těle. Historie plemene: Na přelomu století započal malý knírač svoji cestu z prostoru Frankfurtu nad Mohanem, tehdy ještě nazývaný "hrubosrstý malý pinč". Nebylo lehkou úlohou vytvořit z různých forem, velikostí a typů a směsí tvrdých, měkkých a jemných struktur srstí, malého psa, který by plně odpovídal exteriéru a povahovým kvalitám jeho většího bratra, středního knírače.
|
adresu mi dala aaaallllleeeeeexxxxxxaaaa
(Denny, 10. 7. 2009 21:51)